Poštovní štíty

Poštovní stanice a úřady se začaly označovat vývěsními štíty již v 16. století. Největší část podsbírky tvoří štíty z poštovních stanic, listovních sběren, poštovních úřadů a poštoven z 2. poloviny 19. století. Šlo většinou o dřevěné nebo plechové štíty ve tvaru státního znaku monarchie – rakouského dvouhlavého orla. Od osmdesátých let 19. století získaly unifikovanou podobu.

Austrian metal post office sign


Zprvu výhradně německé názvy služeben postupně nahrazovala dvojjazyčná německo-česká označení. Po sloučení poštovní a telegrafní správy v roce 1883 se poštovní úřady s telegrafní službou opatřovaly štíty s nápisem K. und K. Post und Telegrafen Amt / C. k. Poštovní a telegrafní úřad. S dalším rozšířením poskytovaných služeb se nápis doplňoval o jejich vyznačení – tedy telefonní hovorna, sběrna poštovního úřadu spořitelního apod. Od devadesátých let 19. století se objevovaly plechové smaltované štíty oválného tvaru.
Pozoruhodné jsou poštovní štíty z období po vyhlášení samostatného československého státu, jimiž z vlastní iniciativy a za pomoci místních řemeslníků nahrazovali poštovní zaměstnanci štíty rakouské. Většinou šlo o dřevěné malované kusy s nejrůznější symbolikou nového státu – zemskými znaky, lipovými ratolestmi apod. Záhy je ovšem nahradily předpisové a podle jednotného vzoru vyráběné oválné plechové lakované štíty s malým státním znakem – českým lvem.
Zajímavostí dochovanou ve sbírkách v jediném exempláři je dřevěná cedule ze zastávky poštovních autobusů, pocházející z doby kolem let 1919-1920. Z éry největšího rozmachu poštovní autobusové dopravy mezi roky 1921 a 1933 se dochovala již plechová označení. O pohnutých dějinách republiky vypovídají poštovní štíty se zamalovanými německými nápisy z konce roku 1918, či naopak odstraněnými českými nápisy z území odtržených od republiky na základě mnichovské dohody v roce 1938. Podsbírku uzavírají poštovní štíty a tabule z éry socialistických spojů a rovněž současné exempláře.