Zajímavosti

Víte, že první československá známka vyšla necelé dva měsíce po vzniku republiky?

Výplatní známky z emise Hradčany

V roce 1918, po vzniku státu, se rychlému a kvalitnímu vyhotovení známky jako státního symbolu přikládala velká důležitost a nově ustavená poštovní správa pro ni hledala opravdu povolaného autora. Mistra Muchu o návrh požádala již 30. října 1918 s tím, že kvůli reprodukci výplatní známky, na které státu záleželo nejvíce, musel být vypracován do dvaceti čtyř hodin. Světově proslulý představitel secese předložil několik námětů, z nichž se jako nejméně konfliktní jevilo panorama Hradčan, sídla českých vládců, od středověku symbolicky spjatého s osudem národa.

Víte, že Poštovní muzeum vlastní unikátní osmdesátiblok prvních novinových známek světa?

První novinové známky světa

Jedinečný exemplář se do Poštovního muzea dostal krátce po druhé světové válce spolu s dalšími předměty (poštovními známkami a jejich padělky, otisky razítek, předznámkovými dopisy, rekomandačními nálepkami, recepisy apod.), které pocházely z konfiskátů spravovaných Fondem národní obnovy.

Víte, že v Poštovním muzeu naleznete nejstarší poštovní schránku v českých zemích?

Dřevěná poštovní schránka

Unikátním hmotným dokladem, dokumentujícím počátky poštovních schránek v habsburské monarchii, je dřevěná samostojná poštovní schránka zhotovená ve dvacátých letech 19. století z truhly.

Víte, že tzv. brzdový kámen sloužil jako první dopravní značka?

Víte, že... tzv. brzdový kámen sloužil jako první dopravní značka?

Brzdové kameny byly umísťovány před prudkým klesáním. V jejich horní části byl vytesán reliéf tzv. „šupky" – smykové kočárové brzdy, kterou s sebou formané a postilióni běžně vozili. Šlo o vykovaný kus železa se žlábkem, připevňovaný řetězem k zadnímu kolu vozu. Vůz pak jel z kopce smykem, což snižovalo jeho rychlost. Brzdové kameny tak patřily mezi první dopravní značky na našem území. Na některých místech České republiky se dochovaly dodnes.

Poštovní muzeum bylo založeno jako první muzeum po vzniku československého státu

Víte, že … Poštovní muzeum bylo založeno jako první muzeum po vzniku samostatného československého státu?

Stalo se tak výnosem ministerstva pošt a telegrafů z 18. prosince 1918, jímž byl vrchní poštovní oficiál Václav Dragoun pověřen „přípravnými pracemi k zařízení samostatného poštovního muzea". Shodou okolností k tomu došlo ve stejný den, kdy byly vydány první československé poštovní známky – dvě hodnoty proslulé výplatní emise Hradčany a dvě hodnoty emise novinové od světoznámého malíře Alfonse Muchy.

Druhým ředitelem Poštovního muzea byl známý literát a básník Jiří Karásek ze Lvovic

Víte, že... druhým ředitelem Poštovního muzea se stal známý literát a básník Jiří Karásek ze Lvovic?

V letech 1925-33 působil na pozici ředitele Poštovního muzea poštovní inspektor Josef Jiří Karásek (1871-1951), jinak také známý literát a představitel dekadentní poezie píšící pod jménem Jiří Karásek ze Lvovic.

Poštovní úřadovny - originální historické interiéry

Úřadovny - ilustrační obrázek

V Poštovním muzeu Vyšší Brod jsou umístěny rekonstrukce poštovních úřadoven z 18. a 20. století. Nejnověji jsme připravili úřadovnu z období první Československé republiky.

Sbírka vozů a kočárů v Poštovním muzeu ve Vyšším Brodě

Největší sbírka vozů a kočárů z 19. století v České republice

S 26 hipomobilními dopravními prostředky je tato sbírka jedna z největších u nás.