Ocelorytiny, tiskové desky a výtažky

Nejstarší tiskové desky, z nichž byly zhotoveny první známky Československa, jsou z roku 1918. Ty byly tištěny knihtiskem zejména z měděných a zinkových desek, i když československá poštovní správa zkoušela ve spolupráci s předními výtvarníky (např. Eduard Karel, Max Švabinský, Alfons Mucha) a pražskými tiskárnami, kde se v té době známky tiskly – Českou grafickou unií a tiskárnou A. Haase – další technologie, například rastrový hlubotisk neboli fotogravuru či měditisk z pochromovaných galvan. Od roku 1925 se však přiklonila k technologii ocelotisku, zprvu z plochých desek, později i rotačnímu.

První ocelová rytecká destička vznikla v roce 1925 a představuje počátek nové technologie výroby československých poštovních známek technikou ocelotisku z plochy. První známky zhotovené ocelotiskem byly jedno, dvou a tříkorunové hodnoty emise 75. narozeniny Tomáše Garriga Masaryka, podle návrhu Maxe Švabinského a v ryteckém provedení Jaroslava Goldschmieda.

Po roce 1953 začal převažovat rotační ocelotisk kombinovaný s hlubotiskem a od poloviny šedesátých let je využívána pro některé známky a aršíky technika vícebarevného ocelotisku z plochých desek. První dvoubarevné známky byly vytištěny v Tiskárně poštovních známek v Praze, založené roku 1952, rotačním ocelotiskem kombinovaným s hlubotiskem a byly vydány 29. 12. 1952 v emisi Doprava s náměty parní lokomotivy a letadla Douglas DC 3 podle předloh Františka Postráneckého a Alberta Jonáše. První vícebarevné poštovní známky zhotovené technikou tisku z plochých desek byly z emise Lidové kroje vydané v červenci 1955. Dalším krokem bylo vydání vícebarevných známek vytištěných rotačním ocelotiskem kombinovaným s hlubotiskem 25. 9. 1967 v emisi Zvířena slovenských přírodních rezervací.

Až do dnešní doby se tiskne část produkce českých známek náročnou technologií tisku z plochých desek, založenou na mistrovské práci rytce i tiskařů. V celosvětové produkci převažuje v současnosti mnohem jednodušší a lacinější tisk ofsetový, který se používá také u nás a dokladují ho archivované výtažky (filmy) a digitální nosiče. Kombinace obou technologií (ofsetu a ocelotisku z ploché desky) se využívá v posledních letech – poprvé se tak vyrobily známky emise Evropa – Národní slavnosti a zvyky, vydané v květnu 1998. Autorem návrhu byl Josef Liesler, rytecké provedení bylo prací Josefa Herčíka.

Tato podsbírka představuje mistrovské práce předních autorů tohoto oboru, např. Bohumila Heinze, Karla Seizingera, Jiřího Antonína Švengsbíra, Jindřicha Schmidta, Ladislava Jirky, Václava Fajta, Josefa Herčíka, Miloše Ondráčka nebo Bedřicha Housy.