Muzejní potřeba - známky

Návrhy známek polní pošty vyhotovili v září 1919 legionáři E. Číla a J. Malý, v některých pramenech se uvádí i jméno legionáře Švece. Původních pět motivů – stojící legionář, legionář u ohně, obrněný vlak na magistrále, polní stráž a rozvědčík bylo nakonec zredukováno na tři. V prosinci 1919 byla litografickou cestou zhotovena v pronajaté tiskárně Makušina a Posochyna v Irkutsku známka v hodnotě 25 kopejek s motivem basiliky v Irkutsku v barvě červené, určená na dopisnice, známka v hodnotě 50 kopejek s motivem obrněného vlaku Orlík v barvě zelené, určená na dopisy a známka s hodnotou 1 rubl s postavou stojícího legionáře v barvě hnědé, určená pro korespondenci s vlastí. Do prodeje byly dány 14. 1. 1920. Uloženy jsou zde i známky, používané pro potřeby tzv. skautské pošty, která obstarávala v prvních dnech samostatnosti rychlé kurýrní spojení v Praze. Šlo o neúřední či snad poloúřední vydání dvou známek v  odnotách 10 h (modrá) a 20 h (červená), zhotovené z popudu sportovního a filatelistického činovníka J. Rösslera-Ořovského, údajně se souhlasem Národního výboru v Praze. Známky nebyly určeny k vyplácení poštovních zásilek poštou.

K nesporným zajímavostem této podsbírky patří tzv. soutiskové archy prvních československých poštovních známek (z nichž většina je vystavena v expozici). Jde převážně o dvouset- nebo čtyřsetkusové tiskové archy, které dokumentují tehdejší postup při tisku. Forma byla tvořena dvěma nebo čtyřmi tiskovými deskami pro známky nejen různých nominálních hodnot a barev (například u emisí Hradčany, Doplatní, Spěšné, Holubice, Osvobozená republika a novinové známky Sokol v letu), ale i různých emisí (kupříkladu Hradčany a novinové známky Sokol v letu). Tiskové archy byly následně rozřezány na stokusové přepážkové listy a ty případně perforovány (ojediněle byly dvěstěkusové archy napřed perforovány a pak rozříznuty na dva stokusové).