Obrazy a plastiky

V této podsbírce jsou zastoupeny předměty různé umělecké kvality se vztahem k poštovnictví. Mezi první získané – muzeum je zakoupilo v roce 1926 – patří sedmnáct olejomaleb s motivy poštovní přepravy, zhotovených na objednávku žambereckého poštmistra Kamila Schopfa tamním umělcem; jako předloha mu sloužily většinou dobové barvotiskové pohlednice.

Obrazy a plastiky - ilustrační


Mezi dalšími obrazy s dopravní tematikou, které muzeum vlastní, jsou však i velmi hodnotná díla; k nejcennějším patří portrét napoleonského jezdce od Georga Ridela z roku 1818. Další hojně zastoupenou skupinou jsou portréty dědičných poštovních správců, poštmistrů a poštovních ředitelů z 18. a 19. století. Jen některé však nesou podpis autora, například portrét poštovního ředitele Augustina Schöbla z roku 1824 od Vojtěcha Staubmanna, zatímco většina je nesignovaná. To je případ portrétů poštmistra Doubka z Votic z roku 1820, táborského poštmistra a purkmistra Jana Antonína Sebenarze ze druhé poloviny 18. století, poštovního ředitele Františka Šafaříka Pštrosse ze druhé poloviny 19. století a dalších. K této skupině lze zařadit také nedávno zakoupené portréty litovelských dědičných poštmistrů Jakuba, Karla a Gustava Rettigových z období rokoka, klasicismu a biedermeieru. Nechybějí ani oficiální portréty panovníků, především císaře Františka Josefa I., jehož obraz od J. Böhma, namalovaný podle předlohy Františka Ženíška, se původně nacházel v majetku pražského Ředitelství pošt a telegrafů.
Z děl novější doby je nejpočetnější soubor obrazů – zátiší a krajin – namalovaný na objednávku tehdejšího resortu spojů malířem Jiřím Hudečkem a převedený do majetku Poštovního muzea v polovině sedmdesátých let 20. století. V podsbírce se nalézá i akvarel s vedutou Prahy od Cyrila Boudy, vytvořený souběžně s návrhem na obdobnou tematickou poštovní známku z roku 1962 a další drobné akvarely a kresby s poštovními náměty, mezi jinými i od Oldřicha Hlavsy.
Mezi plastikami se vedle oficiálních bust Tomáše Garrigua Masaryka dochovala busta Maxmiliána Fatky od akademického sochaře Čeňka Vosmíka. Od stejného autora vlastní muzeum i bronzovou plastiku Génius poštovnictví z dvacátých let 20. století. Uchovává rovněž návrhy na plastickou výzdobu budovy meziměstské telefonní ústředny v Praze na Žižkově z roku 1927 od Ladislava Kofránka. Soudobé umění zastupuje pískovcová plastika Poštovní známka, vytvořená sochařem Ivanem Jilemnickým v roce 1976.